Řemeslo má zlaté dno…

…se vždy říkalo a snad to zase jednou bude platit. Každopádně to naše kamnářské řemeslo je neuvěřitelně krásné a naplňující, protože přináší, kromě vysokého užitku, do lidských příbytků a obydlí estetiku, pohodu, krásné teplo a pozitivní energii. Správný kamnář je takový velký nadšenec, modelář i konstruktér, musí umět komunikovat s lidmi, pracovat na počítači, organizovat práci a plánovat, zdít, omítat, spárovat, pracovat s kamenem, dřevem i kovem, brousit, vrtat i svařovat. Musí umět naslouchat a vcítit se do povahy a potřeb budoucího uživatele, musí mít estetické cítění a částečně i umělecké vlohy, musí umět počítat a logicky myslet, aby mohl navrhovat a dimenzovat hezká a funkční topidla.

V kamnařině se pohybuji od roku 2004 (Jiří Skýpala, na fotografii vlevo), zpočátku jen v obchodní a technické sféře, později také v oblasti vývoje moderních topenišť a v oblasti vzdělávání kamnářů, nějaký čas jsem působil v technické komisi rady cechu kamnářů ČR... Od jara roku 2013 aktivně stavím moderní i rustikální, teplovodní, teplovzdušné i akumulační krby, tradiční, selská i moderní kachlová či omítaná kamna, kachlové sporáky, kamna s ležením, pece na chleba i pizzu, systémové komíny, černé kuchyně a vůbec vše, co se v kamnářské branži dělá a vytváří… Za impuls věnovat se aktivně a naplno kamnařině patří mé poděkování kolegovi Jakubovi Hlavinkovi (na fotografii vpravo)...

Je vlastně jen jediná cesta, jak provozovat naše krásné řemeslo. Odvádět poctivou práci, dělat ji s radostí a láskou a tuto nejsilnější energii předávat do všeho, co nám přijde pod ruce, každému, s kým se potkáme… Abychom věděli „jak“ na to, je potřeba mít otevřenou mysl, neustále se vzdělávat, hledat a získávat nové informace a v případných chybách hledat hluboké ponaučení...